|
|
Charakterizace organických nanočástic s enkapsulovanými antimikrobiálními peptidy
Vejrostová, Petra ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na charakterizaci částic s enkapsulovaným antimikrobiálním peptidem – lysozymem. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na charakterizaci a popis antimikrobiálních peptidů. Dále byl popsán vybraný zástupce využívaný v práci – lysozym. Byla popsána jak jeho struktura, tak mechanismus účinku a možné využití. V experimentální části byla pro stanovení lysozymu využita metoda Hartree-Lowryho, a to jak pro určení enkapsulační účinnosti, tak i pro určení množství uvolněného lysozymu po inkubaci v modelovém fyziologickém prostředí a v modelových potravinách. Při enkapsulaci obsahovaly nejvíce lysozymu 1% chitosanové částice, alginátové manuálně připravené částice a lipozomy. Studiem stability částic v modelových potravinách bylo zjištěno, že nejméně stabilní jsou manuálně připravené chitosanové částice. Důležitým poznatkem bylo, že uvolněný lysozym prošel změnami, které způsobily jeho degradaci. Nejvíce ovlivňujícím prostředím byla 3% kyselina octová. Při studiu stability částic v modelovém fyziologickém prostředí se rozložily nejvíce manuálně připravené chitosanové částice. Nejstabilnější byly alginátové částice. V práci byly také studovány změny antimikrobiální aktivity enkapsulovaného lysozymu u připravených částic i po aplikaci do modelových prostředí. K testování antimikrobiální aktivity byla využita grampozitivní bakterie Bacillus subtilis. Antimikrobiální testy ukázaly, že lysozym po enkapsulaci ve většině případů ztrácí svou antimikrobiální aktivitu. Pomocí metody dynamického rozptylu světla byla určena velikost a stabilita připravených částic.
|
|
|
Produkce a charakterizace antimikrobiálních látek z bakterií mléčného kvašení
Franeková, Eliška ; Smetana, Jan (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na produkci antimikrobiálních látek pomocí bakterií mléčného kvašení, jejich charakterizaci a testování jejich antimikrobiální aktivity. Teoretická část této práce se zabývá charakteristikou bakterií mléčného kvašení a jimi produkovaných bakteriocinů, možnostmi produkce bakteriocinů a faktory, které ji ovlivňují. V experimentální části této práce byly kultivovány bakterie mléčného kvašení Lactococcus lactis subsp. lactis, Lactobacillus helveticus a Bifidobacterium bifidum, změřeny jejich růstové křivky a obsah celkových proteinů v supernatantech po kultivaci. Bezbuněčné supernatanty z kultivace byly upraveny lyofilizací a byla stanovena jejich antimikrobiální aktivita proti grampozitivním a gram-negativním druhům bakterií. Sledována byla také antimikrobiální aktivita komerčního nisinu a komerčního konzervantu získávaného pomocí bakterií mléčného kvašení. Jako nejúčinnější z izolátů byl vybrán vzorek získaný z Bifidobacterium bifidum. Jeho antimikrobiální aktivita byla dále testována na polymerních obalových materiálech na uzeniny. Antimikrobiální látky produkované bakteriemi mléčného kvašení mohou nalézt uplatnění v potravinářském průmyslu jako konzervanty nebo součást antimikrobiálních obalů a ve farmaceutickém průmyslu například jako součást antimikrobiálních krytů ran.
|
|
|
Supported Phospholipid Bilayers and their Interactions with Proteins Studied by Ellipsometry, Atomic Force Microscopy and Confocal Fluorescence Microscopy
Macháň, Radek ; Hof, Martin (vedoucí práce) ; Fidler, Vlastimil (oponent) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Podporované lipidové dvojvrstvy sloužily jako umělý model biologických membrán při studiu membránové aktivity 5 vybraných antimikrobiálních peptidů. Hlavními experimentálními technikami byly elipsometrie, laserová řádkovací mikroskopie a fluorescenční korelační spektroskopie. Základní principy použitých experimentálních technik jsou vysvětleny v této práci s přihlédnutím k jejich stránkám podstatným pro charakterizaci lipidových dvojvrstev. Ve stručnosti je shrnut biologický význam antimikrobiálních peptidů a jejich působení na biologické membrány a jsou představeny základní vlastnosti vybraných peptidů. Následuje rozbor hlavních typů experimentálních studií a interpretace jejich výsledků. Morfologické změny lipidových dvojvrstev byly zkoumány elipsometrií a laserovou řádkovací mikroskopií. Nejzajímavější jevy byly pozorovány v případě melittinu, který vyvolal vznik dlouhých lipidových trubic vystupujících z dvojvrstvy. Laterální difúze lipidů měřená fluorescenční korelační spektroskopií vypovídá o uspořádání dvojvrstvy na vzdálenostech pod rozlišením optické mikroskopie.
|
|
|
Identifikace antimikrobiálních peptidů v jedu pavouků
Benýšek, Jakub ; Tichá, Marie (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
Stále rostoucí rezistence vůči antibiotikům vede k potřebě nalezení nových účinných látek s antimikrobiálními vlastnostmi. Tato práce se zaměřuje na výskyt, chemický a fyzikální popis, mechanismus účinku a na biologickou aktivitu takovýchto látek, nalézajících se v jedu pavouků. Druhá část práce je zaměřena na izolaci a identifikaci látek s těmito vlastnostmi z jedu divokých včel a jednoho pavouka. Byl izolován a identifikován peptid s antimikrobiálními vlastnostmi a nízkou hemolytickou aktivitou z včely Trachusa byssina. Tento peptid má molekulovou hmotnost 1749,9 ? 0,1. Obsahuje 16 aminokyselin a je amidován na svém C-konci. Jeho primární struktura GILSVLKNLLKKHMAS-NH2 byla stanovena za pomoci Edmanova odbourávání a ESI-QTOF hmotové spektrometrie.
|
|
|
Nové antimikrobiální peptidy izolované z jedu včel a studium mechanismu jejich účinku
Čujová, Sabína ; Čeřovský, Václav (vedoucí práce) ; Fusek, Martin (oponent) ; Hlaváček, Jan (oponent)
CZ Narůstající výskyt bakterií rezistentních k antibiotikům je alarmující. Proto je důležité hledat nové antimikrobiální látky, které působí proti těmto rezistentním kmenům jinými mechanismy než tradiční antibiotika a přitom nevyvolávají rezistenci. Mezi tyto látky patří kationické antimikrobiální peptidy (AMPs), které permeabilizují nebo rozbíjejí buněčnou obálku bakterií, což vede k úniku jejich cytoplazmatických komponent a následné smrti bakterií. Tato disertační práce je zaměřená na studium mechanismu účinků nových antimikrobiálních peptidů, které jsem izolovala z jedu volně žijících včel. V rámci této práce jsem identifikovala šest nových AMPs, které jsme pojmenovali jako panurginy (PNGs), codesan (COD) a antapiny (ANTPs). Tyto peptidy jsme izolovali z jedu tří různých druhů včel (Panurgus calcaratus, Collete daviesanus a Anthophora plumipes). Dále jsem se podílela na studiu strukturních vlastností lasiocepsinu (Las), antimikrobiálního peptidu popsaného již v minulosti v naší laboratoři. Všechny studované peptidy vykazují aktivitu proti různým kmenům bakterií a nízkou, popřípadě mírnou hemolytickou aktivitu. Pro studium vlivu fyzikálně chemických parametrů, jako jsou kationicita, hydrofobicita, α-helicita a amfipaticita, na jejich strukturu a biologické aktivity, jsme připravili sérii analogů...
|
|
|
The effect of antimicrobial peptides on Saccharomyces cerevisiae and other yeast species
Makarova, Anna-Marie ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Malcová, Ivana (oponent)
Z důvodu nadměrného užívání antibiotik, antimykotik a dezinfekčních prostředků v posledních desetiletích, byla u patogenních mikroorganismů vyvinuta značná rezistence vůči těmto látkám. Kvasinky rodu Candida představují čtvrtého nejčastějšího původce kvasinkových infekcí u hospitalizovaných pacientů a pro 40% z nich jsou letální. Díky mechanismu účinku rozdílným od zmíněných současně užívaných antimykotik a antibiotik se antimikrobiální peptidy stávají slibnými kandidáty pro vývoj nových léčiv proti kvasinkovým a bakteriálním infekcím. Tato práce se zabývá peptidy izolovanými z divokých včel a jejich syntetickými analogy a identifikuje ty nejefektivnější v boji proti nejčastějším druhům kvasinek Candida a modelové kvasince Saccharomyces cerevisiae. Byl testován a porovnáván antifungální efekt osmi peptidů v různých definovaných podmínkách. Za účelem identifikace případného synergistického působení antimikrobiálních peptidů a současně užívaných antimykotik byla zjišťována citlivost patogenních kvasinek k těmto konvenčním antifungálním látkám, peptidům, a k jejich kombinacím. Odpověď kvasinkových buněk na úrovni plasmatické membrány byla studována měřením relativního membránového potenciálu pomocí fluorescenční sondy (diS-C3(3)). Hyperpolarizační efekt byl pozorován pro každý jednotlivý peptid. Dále...
|
|
|
Variability of the domestic chicken breeds in selected immunological traits of hen and egg
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent) ; Trefil, Pavel (oponent)
v českém jazyce Imunitní systém ptáků je komplexním systémem obranných mechanismů zamířených proti širokému spektru patogenních nákaz. Dle koevolučních modelů je variabilita v imunitním systému hostitele naprosto zásadním parametrem poskytujícím schopnost adaptace a zlepšování těchto obranných mechanismů při neustálém selekčním tlaku ze strany patogenů. Kur domácí (Gallus gallus f. domestica) je často využívaným modelovým druhem v biologii ale zároveň také jedním z nejdůležitějších hospodářských zvířat, jak pro produkci masa, tak i vajec. Pro výzkumné účely jsou ale bohužel ve většině případů používány inbrední linie kura domácího a moderní drůbeží produkce je spojena s jednostranným šlechtěním směrem k vysoké produktivitě plemen. To vede ke ztrátám vnitro-populačního polymorfismu slepic. Ovšem právě v případě hospodářských zvířat je hledání a rozšiřování zdrojů imunologické variability pro účely zesílení resistence proti patogenům naprosto zásadní z hlediska udržení zdravé populace drůbeže a biologické nezávadnosti jejích produktů. Požadovanou imunologickou variabilitu můžeme hledat u morfologicky vysoce rozrůzněných tradičních plemen kura domácího, která se po staletí vyvíjela pod vlivem nejrůznějších selekčních tlaků. V mojí dizertační práci jsem popsala variabilitu ve vybraných imunologických...
|
|
|
Schopnost probiotik ovlivnit přirozené lymfoidní buňky typu 3
Věcek, Jan ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Schwarzer, Martin (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky typu 3 (ILC3) jsou skupinou relativně nově popsaných lymfocytů, které postrádají antigenně specifický receptor. Přes to se ukazuje jejich důležitá úloha imunitních regulátorů na sliznicích. ILC3 se kromě vývoje lymfoidní tkáně při embryogenezi a následně i v průběhu ontogeneze jedince v postnatálním období podílejí na udržování vzájemných homeostatických interakcí mezi složkami mikrobioty a imunitním systémem hostitele. ILC3 produkují různé cytokiny, které stimulují okolní buňky střeva k produkci antimikrobiálních peptidů a udržují integritu epiteliální stěny. Hlavní cytokin tvořený ILC3 je IL-22. Th17 lymfocyty a ILC3 si jsou v mnoha ohledech podobné, ale v některých funkcích se výrazně liší. ILC3 mají schopnost regulovat buňky adaptivní imunity směrem k antimikrobiální odpovědi bez indukce zánětu. Také jsou přímo spojené s buňkami nervové soustavy. Některé probiotické kmeny bakterií produkují metabolity, které přímo ovlivňují ILC3. Tento mechanismus by se mohl využít při nových terapeutických postupech u onemocnění, při jejichž patogenezi dochází ke změně složení a funkce mikrobioty vedoucí k indukci prozánětlivých imunitních odpovědí hostitele. Klíčová slova: přirozené lymfoidní buňky, IL-22, antimikrobiální peptidy, probiotika, mikrobiota
|
|
|
Supported Phospholipid Bilayers and their Interactions with Proteins Studied by Ellipsometry, Atomic Force Microscopy and Confocal Fluorescence Microscopy
Macháň, Radek
Podporované lipidové dvojvrstvy sloužily jako umělý model biologických membrán při studiu membránové aktivity 5 vybraných antimikrobiálních peptidů. Hlavními experimentálními technikami byly elipsometrie, laserová řádkovací mikroskopie a fluorescenční korelační spektroskopie. Základní principy použitých experimentálních technik jsou vysvětleny v této práci s přihlédnutím k jejich stránkám podstatným pro charakterizaci lipidových dvojvrstev. Ve stručnosti je shrnut biologický význam antimikrobiálních peptidů a jejich působení na biologické membrány a jsou představeny základní vlastnosti vybraných peptidů. Následuje rozbor hlavních typů experimentálních studií a interpretace jejich výsledků. Morfologické změny lipidových dvojvrstev byly zkoumány elipsometrií a laserovou řádkovací mikroskopií. Nejzajímavější jevy byly pozorovány v případě melittinu, který vyvolal vznik dlouhých lipidových trubic vystupujících z dvojvrstvy. Laterální difúze lipidů měřená fluorescenční korelační spektroskopií vypovídá o uspořádání dvojvrstvy na vzdálenostech pod rozlišením optické mikroskopie.
|
|
|
Nové antimikrobiální peptidy izolované z jedu včel a studium mechanismu jejich účinku
Čujová, Sabína
CZ Narůstající výskyt bakterií rezistentních k antibiotikům je alarmující. Proto je důležité hledat nové antimikrobiální látky, které působí proti těmto rezistentním kmenům jinými mechanismy než tradiční antibiotika a přitom nevyvolávají rezistenci. Mezi tyto látky patří kationické antimikrobiální peptidy (AMPs), které permeabilizují nebo rozbíjejí buněčnou obálku bakterií, což vede k úniku jejich cytoplazmatických komponent a následné smrti bakterií. Tato disertační práce je zaměřená na studium mechanismu účinků nových antimikrobiálních peptidů, které jsem izolovala z jedu volně žijících včel. V rámci této práce jsem identifikovala šest nových AMPs, které jsme pojmenovali jako panurginy (PNGs), codesan (COD) a antapiny (ANTPs). Tyto peptidy jsme izolovali z jedu tří různých druhů včel (Panurgus calcaratus, Collete daviesanus a Anthophora plumipes). Dále jsem se podílela na studiu strukturních vlastností lasiocepsinu (Las), antimikrobiálního peptidu popsaného již v minulosti v naší laboratoři. Všechny studované peptidy vykazují aktivitu proti různým kmenům bakterií a nízkou, popřípadě mírnou hemolytickou aktivitu. Pro studium vlivu fyzikálně chemických parametrů, jako jsou kationicita, hydrofobicita, α-helicita a amfipaticita, na jejich strukturu a biologické aktivity, jsme připravili sérii analogů...
|
host ::
RSS.